Systém rychlého varování pro potraviny - funguje?
SČS provedlo analýzu zveřejněných výsledků Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF); můžeme se cítit bezpečni?
Evropský Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF), jehož jsem jako člen EU součástí, má zamezovat uvádění potraviny a krmiva do oběhu nebo jejich stažení z oběhu v případě, že představují vážné riziko poškození zdraví spotřebitele.
Sdružení českých spotřebitelů zkoumalo výsledky zveřejňované za posledních 6 měsíců a pro svého regionální partnera zpracovalo studii (v plném znění v sekci dokumenty).
Za dané období bylo v systému avizováno více nž 300 případů výstražných notifikací. Staré členské státy se ukázaly jako daloko aktivnější ohlašující země (88,7% notifikací). Česká republika v této době podala 3 oznámení. Německo je po Itálii jednoznačně nejaktivnější zemí, která ohlůašuje zjištění nebezpečných potravin nasvém trhu.
Téměř 70% notifikovaných výrobků pochází z EU, necelých 20% ze skupiny Asie a další země, atd. Jen minimum například z Ameriky.
A jaké jsou zdroj nebezpečí? Za nejnebezpečnější důvody zákazu prodeje či stažení potraviny z trhu lze jistě považovat mikrobilogické a parazitologické nálezy, které také byly nejčetnější, pokud přičteme k hodnotě nálezů této skupiny (téměř 36%) i mikrobiální toxiny (přes 10%). Vysokou četnost ovšem měla i skupina „nepovolené přídatné a pomocné látky, vyšší koncentrace povolených“ – přes 40%. Aniž chceme podceňovat nebezpečnost nálezů v této skupině, jednalo se mnohdy o nepovolená barviva v koření a pod, kde tedy obecně nehrozí bezprostřední ohrožení zdraví či života spotřebitele.
Oznámení o nebezpečí vyplývajícím z obsahu nebezpečných cizorodých látek (těžké kovy aj.) nedosáhlo 10% případů. Další skupiny byly podstatně nižší četnosti.
Za uspokojivé zjištění je možno považovat výsledek, že daleko více výrobků je oznámeno ve skupině informativní oznámení, to znamená, že by ještě neměly být na trhu.
A jaké jsou závěry?
Rozsah zpřístupněných informací není dostatečný a měla by být umožněna jejich širší dostupnost. Takto je ponecháno spotřebiteli pouze věřit, že státní orgány všechno vyřešili, ale to nemusí být vždy pravda.
Co se týče vyššího ohrožení ČR nebo dokonce příhraničních regionů v ČR, nebyla taková souvislost zjištěna. Žádný český výrobek nebyl v jiném členském státě zachycen jako nebezpečný, pouze v jednom případě se „nebezpečná“ sojová omáčka dostala na vnitřní trh EU přes ČR.
30. 01. 2005 00:00